LÉKAŘSKÉ HLEDISKO | lékařská teorie

Historie tlakové léčby

V současné době je lidská populace stále častěji postihována nemocemi krevního oběhu. Nejčastěji se jedná o dolní končetiny, kde mohou vzniknout křečové žíly, záněty žil, trombóza, bércové vředy. Přispívá k tomu nejen dědičná dispozice, ale také nedostatkyživotosprávy, jako je nadváha, nedostatek pohybu, dlouhá práce ve stoje, těhotenství. Také hormonální antikoncepce způsobuje,že ženy jsou těmito nemocemi postihovány podstatně častěji nežmuži. Kompresivni terapie /dále KT/ je klasická konzervativní léčebná metoda, která slouží k podpoře žilního systému a lymfatického oběhu především dolních končetin. Pomáhá při poruchách funkce žilně-svalové pumpy, která podporuje návrat krve směrem k srdci. Používá se při chronickéžilní insuficienci, při varixech dolních končetin, při poruše a funkční nedostatečnosti žilních perforátorůa při poruchách mízního systému dolních končetin.

KT působí graduovaným tlakem na tkáňové struktury za účelem zlepšení patologických změn v postižené oblasti. Vlivem KT se zužují rozšířené žíly, snižuje se žilní hypertenze a zvyšuje se rychlost žilního toku. KT také pomáhá snižovat tvorbu otoků, urychluje hojení bércových vředů a snižuje riziko trombózy. Působení tlaku má rovněž vliv na zlepšení oběhu tepenného systému a zlepšuje mikrocirkulaci tkání. Zvýšený tlak stimuluje rovněž lymfatický systém, zlepšuje lymfatickou drenáž a zmenšuje tvorbu otoků. Důvodů k rozhodnutí využít KT je více. Může sloužit jako prevence k řešení profylaktických potíží, k zabránění vzniku hlubokéžilní trombózy a trombolické nemoci. Vhodné použití je i jako prevence v graviditě. Používá se také při léčení, operacích a recidivách varixů, při chronické žilní nedostatečnosti, a posttrombotickém syndromu. Ověřeno je příznivé působení na léčbu bércového vředu, na léčbu žilních a mízních otoků/i posttraumatického původu/.

Velmi vhodné je použití také v pooperační péči po plastických operacích, včetně liposukcí. Kontraindikace KT je při dekompenzované srdeční činnosti, při výskytu septické flebitidy, aphlegmasia coeruela dolens. Relativní je použití při ischemických chorobách, dolních končetin s kotníkovým tlakem pod 80 mmHg, při periferní neuropatii, při maceraci a onemocnění kůže a při nesnášenlivosti materiálu. K zevní kompresi se v praxi běžněpoužívají kompresivní obinadla nebo kompresivní punčochy. Obinadla se zpravidla používají v akutní fázi onemocnění, kdy klademe zvýšený důraz na intenzitu a trvání komprese, která může být přiložena trvale až 72 hodin. Jejich použití je také možné v počátečních fázích neléčených otoků. Správněpřiložená bandáž musí mít tzv. graduovanou kompresi, což znamená,že tlak od kotníků směrem nahoru klesá. Při stejnoměrném tahu při přikládání bandáže si větší obvod končetiny zajistí graduovanou kompresi. Obinadla rozdělujeme na krátkotažná a dlouhotažná. Krátkotažná obinadla mají vysoký pracovní tlak a nízký klidový tlak. Mohou být tedy přiložena i v době odpočinku a spánku, po celých 24 hodin. Používají se k dlouhodobé bandáži i u imobilních pacientů. Svojí malou tažností vyvíjejí tlak, který ovlivňuje patologické poměry v hlubokém žilním systému. Přikládají se i přes noc a mohou zůstat na končetině až 3 dny. Tato obinadla se většinou používají k zahájení i pokračování KT až do úplného vymizení otoku, popřípadě vyhojení bércového vředu. Jsou málo pružná, můžeme je proto při aplikaci více utáhnout, aby nesjížděla. Dlouhotažná obinadla mají nízký pracovní a vysoký klidový tlak. Používají se ke krátkodobé bandáži, zvláště při pohybu kdy se zapíná žilně svalová pumpa. Nepoužívají se v klidu, během spánku a na noc se odstraňují. Dobře kopírují tvar končetiny, vytvářejí relativně rovnoměrný tlak, který ale působí jen na povrchový žilní systém.

Tato obinadla se používají k doléčení a k udržení dosaženého stavu. Účinek obinadla záleží na správném přiložení. Končetina musí být v horizontální poloze. Otáčky obinadla se překrývají nejméně o 2/3. Čím více vrstev, tím větší tlak i účinnost KT. Po stabilizaci stavu onemocnění žilního systému dolních končetin a k následné dlouhodobé kompresivní léčbě používáme kompresivní elastické punčochy. Podle účinků jsou rozděleny do čtyř kompresivních tříd, rozdělených podle tlaku, kterým působí na končetinách v místě oblasti kotníku, kde musí být komprese největší / udává se v tabulkách / a směrem nahoru klesá. Tím je splněn požadavek graduovaného tlaku a podmínka léčebného efektu kompresivních punčoch. Kompresivní léčbu můžeme rozdělit na léčbu aktuálních stavů, kde se používají krátkotažná obinadla. Na subaktuální stavy, se využívají krátkotažná případně dlouhotažná obinadla. Na stavy stabilizované využíváme kompresivní elastické punčochy. Pro správný léčebný efekt je nutno dodržovat určitý léčebný kompresivní režim. Léčení kompresí znamená její každodenní používání. Pro nemocného jsou proto nejpřijatelnější formou dobře padnoucí, nepožkozené a esteticky působící kompresivní punčochy s odpovídající velikostí komprese. Pacient se musí ve spolupráci s lékařem naučit kompresivní punčochy správně oblékat, nosit a být si vědom nutnosti jejich každodenního nošení /nejméně16 hod. denně/ a to po dlouhé měsíce, léta, mnohdy celoživotně. Základní požadavky, které klademe na kompresivní punčochu, jsou zejména neměnná kvalita a trvanlivost komprese. Dále pak snadné oblékání a ošetřování. Na noze musí působit pohodlně, musí být zajištěna prodyšnost, nedráždivost materiálů a v neposlední řadě musí vypadat esteticky. KT je pro nemocného náročným způsobem léčby. Vyžaduje určitou zručnost, trpělivost, patří však k nejvděčnějším a nejefektivnějším konzervativním léčebným postupům při žilních a lymfatických onemocněních, včetně jejich komplikací, jestliže ji pacient ani lékař nepodceňují.

MUDr. Pavel Matoušek /Centrum žilní chirurgie Kojetín/